K dnešnímu dni probíhá epidemie žloutenky typu A v jednom kyjevském okrese.
Vyšetřování zdrojů epidemie žloutenky typu A v Kyjevě pokračuje / Ilustrační foto My
V Solomenském okrese Kyjeva bylo zaznamenáno ohnisko žloutenky typu A. Od pátečního rána 16. května je známo o 65 pacientech. Informovala o tom zástupkyně generálního ředitele státní instituce „Kyjevské městské centrum pro kontrolu a prevenci Ministerstva zdravotnictví“ Natalia Gunchenko během brífinku.
„Od dnešního rána máme největší počet pacientů ve městě Kyjevě, je to 65 osob, z toho 31 dětí. Je to v Solomenském okrese, mikrookres Otradnyj“, – poznamenala.
Podle Gunčenka dnes můžeme říci, že epidemie žloutenky typu A se vyskytuje v jednom kyjevském okrese.
Poznamenala také, že vyšetřování zdrojů epidemie žloutenky typu A v hlavním městě pokračuje. Podle Gunčenka se zvažuje hned několik možných příčin.
„Zdrojem virové hepatitidy A, jejíž epidemie je v současné době v Kyjevě pozorována, může být voda, potravinářské výrobky a lidé, kteří jsou nyní bezpříznakově nemocní. A my pracujeme právě na těchto třech zdrojích“, – uvedl zástupce generálního ředitele státní instituce „Kyjevské městské centrum pro kontrolu a prevenci Ministerstva zdravotnictví“.
Žloutenka typu A – co je známo
Hepatitida A je onemocnění způsobené virem hepatitidy A, který postihuje játra. Nazývá se také Botkinova nemoc, která může mít podle Centra veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Ukrajiny jak mírný, tak těžký průběh.
Virus hepatitidy A se přenáší konzumací kontaminovaných potravin nebo vody, které mohou obsahovat výkaly nakažených osob, a to v důsledku nedostatečné osobní hygieny. Virus se může objevit také v rodinách, když nakažená osoba připravuje jídlo pro všechny členy rodiny.
Kromě toho se infekce může přenášet i pohlavním stykem.
Nejčastějšími příznaky hepatitidy A jsou slabost a únava, horečka, ztráta chuti k jídlu, průjem, zvracení, nepříjemné pocity v břiše, tíha v pravém podžebří, ztmavnutí moči a žloutenka.
Světová zdravotnická organizace (WHO) mezitím v listopadu jmenovala hlavní patogeny, které u lidí trvale způsobují závažná onemocnění, a proto by proti nim měla být prioritně vyvinuta vakcína. Studie WHO uvádí, že se jedná o první celosvětový pokus identifikovat endemické patogeny, které představují největší riziko pro lidské zdraví.
WHO stanovila priority na základě míry výskytu onemocnění; odolnosti vůči antibiotikům a socioekonomického dopadu. Mezi prioritní nemoci patří: HIV, malárie, tuberkulóza.
